Nicméně zpět k závodům. Jak jsem již uvedl, jedná se o seriál 5 závodů v následujícím pořadí a času:
- sobota Liverpool
- neděle Hawkesbury
- úterý Manly - Terry HIlls
- čtvrtek Macarthur
- sobota Castle Hill
Jak vidíte, během jednoho týdne se odjede 5 závodů, což je slušná porce poježdění. Na závody je potřeba se přihlásit předem, nicméně zde se šlo přihlásit i v den závodu, avšak v tom případě se platilo vyšší startovné. U většiny závodů v Austrálii je potřeba se přihlásit dopředu. Není to jak v ČR, že se člověk přihlásí až v den závodu, což je celkem na nic. Někdy je nutné se přihlásit i víc jak měsíc před konáním samotného závodu! Startovné na celý seriál pro chalenge kategorie bylo cca 1300 Kč, pro kategorii Men 14+ (A Pro) 1900 Kč a kategorie Championship Men (AA PRO) cca 2400 Kč. Seriálu se celkem účastní cca 300 jezdců, v kategorii A Pro bylo cca 30 jezdců, v AA pro asi 22, ženy jeli na 3 rampy, odhadem asi 18 jezdkyň. Ze zajímavých kategorií bych jmenoval Championship 30+, což je elitní kategorie určena pro jezdce starší 30 let, většinou ji jezdí bývalí elitní jezdci z 80. a počátku 90 let, jimž je momentálně okolo 35-45 lety. Před jejich výkonem musím smeknout, neboť na jejich věk jezdí opravdu velmi dobře (na druhou stranu je třeba dodat, že to jsou povětšinou ti nej elitní jezdci co dřív jezdili a nepřestali). Další perličkou je, že závodu se zúčastnilo i 5 elitních jezdců/jezdkyně z USA - DANNY CALUAG (2007 ABA PRO MEN'S CHAMPION 20" & 24"), STEPHANIE BARRAGAN (2008 NBL ELITE WOMEN'S CHAMPION), DENZEL STEIN, BARRY NOBLES, TYLER BROWN - jel loni (2009) u nás v ČR v Klatovech.
První závod se konal na trati v Liverpool. Dráha byla kompletně předělána cca týden před závodem, takže pro většinu jezdců byla nová-neznámá. Původní trať měla na druhé rovince profi sekci. V nové podobě trati již profi sekce není a je pouze jedna univerzální druhá rovinka a předem musím říct, že slušně zapeklitá. Profil trati je podobný jako u většiny novějších tratí v Austrálii. První rovinka hodně šlapavá a dlouhá jsou na ní jenom dva velké dvojskoky. Po první zatáčce se několikrát otočí a následuje sekce vyskakováků, dvojáků, seskakováků vše v jednom bez mezer. Po druhé zatáčce opět několik šlápnutí a poté obdobná rovinka - rythm sekce. Po poslední třetí zatáčce se jak jinak párkrát šlápne do pedálů a je tu cíl. Ačkoliv zde není žádná profi sekce, tak celá dráha je značně náročná na rytmus a techniku, o čemž se přesvědčila pěkná řádka jezdců i zvučných jmen...
Trénink je zde rozdělen podle kategorii, přičemž každá skupina má cca 15 minut tréninku se startovacím zařízením (volný trénink není). Nejprve je kategorie 8-12, pak 17+, PRO kategorie (A a AA), 13-16 a sprockets (což jsou jezdci mladší 8 let). Zde na konci dali ještě asi 20 minut pro všechny, co třeba přijeli pozdě, či měli málo vlastního tréninku. Během tréninku byla vidět první odlišnost od ČR. Ačkoliv mě ujišťovali, že na závody dávají i světla ke startu, tak se tak nestalo tj. startuje se pouze na povely a následné pípání!!! Což je celkem velký nezvyk, byl jsem jediný kdo neustále koukal při startu dopředu na "imaginární světla". Naštěstí rampa šla tak rychle, že stačilo jít na první pípnutí a nešlo přitom trefit rampu.
Na celém seriálu se pro záznam dojezdů používají bezdrátové snímače, upevněné na přední vidlici. Někteří si na ně možná pamatují z evropských šampionátů před pár lety, kdy je vozili jezdci elitních kategorií. Hned na úvod musím poznamenat, že bohužel v prozatimním průběhu seriálu s nimy bylo více starostí, než užitku :-( Při sobotním závodu snímače nefungovali vůbec. Zpočátku se asi skoro hodinu čekalo, než vedení závodu došlo k závěru, že se pojede bez nich. Jelikož se zde jezdí v opačném pořadí - začíná se od elitnich kategorii, pak se jde na nejmladší kategorie, tak jsem celou dobu, co se zkoušel systém, čekal na starťáku. Problém byl, že jsem nevěděl, kdy pojedu, jelikož další odlišností je fakt, že tu nikde nevisí rozpisy jízd. Kterou jízdu jedeš a z jaké dráhy se dozvíš na startu, kde na jednotlivé jízdy vyvolávají a rovnou lezeš na startovací rampu, či když máš štěstí, tak do druhé řady a užiješ si aspoň trochu času na přípravu a shlédnutí, s kým že to vlastně jedeš. Druhým negativem čekání bylo, že v tu dobu již na trati dosahovaly teploty přes 30°C. První kolo jízd bylo aspoň podle mě o tom přežít. Na novou trať nebyl nikdo moc zvyklí a tréninku taky nebylo zrovna nejvíc. Rovněž jak jsem již předeslal, tak druhá rovinka byla značně technicky náročná. Celé to vyústilo ve velkou spoustu pádů, převážně několika jezdců najednou. Stačila totiž malá chybka a hromadný pád na sebe nenechal dlouho čekat. Jezdci jsou tu v jednotlivých kategorií dosti vyrovnaní a jezdí tak v jednom velkém chumlu, nezřídka i třeba 3 jezdci vedle sebe, přičemž dráha není zrovna z nejširších. To platí nejvíce pro elitní kategorie, kde tento mega hrozen navíc jede slušnou kudlu. Na druhé rovince se často stalo, že si někdo brknul, rozhodilo ho to a šel do strany a rázem sebou vzal jednoho či dva jezdce. V průběhu prvnícj jízd nakonec musela jet celkem 3x sanitka, mimo jiné i s Alexem Cameronem, předním elitním jezdcem. Závody se tak pěkně postupně protahovali.
V průběhu závodu se jela i Team Challenge, což byl závod týmů ve složení 3 elitních jezdců a jedné elitní jezdkyně. Celkem se přihlásily 4 týmy - XBR International pod vedením Luka Madilla, DK, Crupi a Redline. Systém závodu byl jednoduchý, na rampu se vždy seřadili jezdci dvou týmů, a jeli proti sobě, přičemž v cíli se počítaly body dle umístění. V průběhu závodu byla jasně vidět týmová spolupráce, kdy dva jezdci blokovali další jezdce opačného týmu, aby jejich třetí jezdec mohl projet apod. Sobotní Team Challenge vyhrál tým XBR International.
Dalším novinka oproti UCI standartu je, že závod se jede systémem podobným našemu KsK tj. každou jízdu s jinýma jezdcema, avšak oproti Ksk se jede na 3 jízdy. Dále pak se nejede na A,B,C finále, ale na klasické semi finále a finále. Při rovnosti bodů se neuplatňuje žádné pravidlo alá lepší výsledek v poslední jízdě, nýbrž jezdci jedou takzvaný "Runoff" - jednu jízdu ze které postoupí tolik lidí, kolik je potřeba na doplnění do semi finále, které se následně již jede klasickým způsobem.
V průběhu dne se teploty postupně vyšplhaly na 42°C!!! Naštěstí občas zlehka zafoukalo a tak se to vedro dalo vydržet. První jízdu jsem bral tak nějak zkušebně a dojezd na 5 místě (v mé kategorii Men 14+ - A Pro byly 4 plné rampy). Druhá jízda již proběhla v plném nasazení a druhé místo v cíli. V poslední jízdě jsem si vyzkoušel australské lokty, kdy se mě na druhé rovince snažil borec přede mnou postupně vytlačit ven z dráhy (úplně nesmyslně to hnal po výjezdu ze zatáčky na venek), nicméně se mu to nepodařilo, neb jsem byl rychlejší a na konci rovinky jsem to nekompromisně zavřel v nájezdu do zatáčky a panáček se poroučel k zemi. Výchozí pozice do semifinále tak byla dobrá. V semi jsem trošku zariskoval a vzal jedničku, neboť jsem nechtěl jít na venek. Start mi však nevyšel optimálně a v nájezdu do prní zatáčky to bylo okolo 4-5 místa. Na druhé rovince jsem to zkoušel popohnat dopředu a vypadalo to nadějně do chvíle, než jezdec přede mnou rovinku nezvládl a naráz vybočil o metr do strany. Abych se mu vyhnul tak jsem to strhnul taky do strany, nicméně jsem při tom vycvaknul a dostali se přede mně 2 jezdci. V cíli z toho tak bylo nepostupové 5. místo.
Samotná finále probíhala k mému úžasu v celkem poklidné atmosféře, která se nijak nelišila od předchozí části závodu (tj. lidé okolo trati zrovna moc nefandili). Bohužel přibylo i několik zranění.
Pár zajímavostí na závěr. Během závodu hrála o přestávkách živá kapela, bohužel v tom vedru neměli moc přívrženců, co by chtěli hopsat u pódia a tak to trošku ztrácelo atmosféru. Obdobně jako na našich závodech, když se objeví Michal Prokop, tak má svůj "malý stánek" s věcmi, tak i tady místní star Luke Madill měl několik věcí na prodej za "rozumné" ceny. Hotl některé věci jsou stejný všude. Co se týče organizace závodu, tak celé to tu koučuje Neil Cameron, jenž všude pobíhá a o všem rozhoduje. Podle mě tui lidem chybí trošku samostatnosti, co Neil neřekne to nikdo nedělá, takže se opravdu během dne nezastaví a neustále musím lidem říkat co mají dělat, trošku taková one-man show. Výsledky závodu a závod samotný zpracovávají v programu BEM (BMX Event Manager), který byl k tomuto účelu naprogramován přímo v Austrálii. O programu samotném a bezdrátových snímačích napíšu někdy příště, mam to celé nafocené a měl jsem i možnost se o systému pobavit s jeho správci.
Videa ze závodu:
Finale team challenge
Finale Men 14+
Finale Elite Women
Finale Elite Men
Fotogalerie:
 |
| XBR Liverpool |