Historie oddílu

Jak to všechno začalo? Odkdy se jezdí u nás bikros? Přečtěte si krátký článek...


Náš klub má dlouhou historii, která započala koncem 80.let založením dráhy u Botanické zahrady v Bohnicích. Dle tehdejších zvyklostí byla dráha postavená z kopce. Na této dráze jsme pořádali několik závodů až do roku 1990, kdy došlo k neshodám s majitelem pozemku ohledně výše nájemného.


Vzápětí se nás ujal TJ Slovan Bohnice, který nám nabídl současný pozemek k postavení dráhy. Po 3 roky dlouhých jednáních s Magistrátem hlavního města Prahy jsme dostali povolení ke stavbě dráhy. Roku 1993 jsme postavili první dráhu na současném pozemku. V té době byla unikátní svou polohou, protože nevedla z kopce, ale byla na rovině. V Česku se v té době stále stavěly dráhy z kopce, avšak v cizině už byly dráhy na rovině. Jako první v republice jsme měli automatické zvedání startovní rampy.






Dráhu jsme už několikrát přestavěli, aby si udržela na špici mezi dráhami nejen v ČR, ale i zahraničí. Kvalitní dráha a velká chuť všech členů oddílu BMX nám umožňuje pořádání závodů nejvyšší úrovně. Během uplynulých několika let jsme pořádali závody všech úrovní. Od krajských přeborů až po Mistrovství České republiky. Roku 2000 jsme uspořádali první mezinárodní závod PRAGUE BMX CUP. Tento závod jsme pak pořádali každoročně až do roku 2002. Roku 2002 jsme pořádali závod evropského poháru EUROPEAN BMX FALL CUP 2002.



Mezi odchovanci našeho oddílu je mnoho jezdců, kteří patřili nebo patří ke špičce BMX v ČR, ale i ve světě. Mezi nejlepší se prosadili z těch, co už nejezdí, Mirek Kořínek, Pavel Černý, Ruda Kozel, Jirka Krajíček, Tereza Holečková, Dáša Trpkošová, Jirka Dohnal, Lukáš Suchan, Jakub Veselský. Z jezdců, kteří stále jezdí, Michal Prokop, Mirek Jirka,  Martin Zikmund, Jirka Holub, Viktor Karlík, Petr Šimůnek, Honza Pěchota, ale začínají se prosazovat i další mladí jezdci.



Další přestavba dráhy probíhala od podzimu 2003 do jara 2004 podle plánu Michala Prokopa. Postavili jsme nejen dráhu, ale i novou startovní rampu s dálkovým ovládáním (opět první v ČR). Udržování dráhy stojí nejen peníze, ale hlavně mnoho odpracovaných hodin každého člena s lopatou v ruce. Daří se nám i získávání nových členů. V posledních letech se snažíme zapojit i jezdce na horských kolech.