Trať se nachází zhruba 100km jižně od Sydney. Letos se snad všechny oddíly vrhli do přestavby svých drah a nejinak tomu bylo i zde. Čekala nás tak kompletně předělaná dráha, která se nesla v duchu moderních BMX tratí (foto z přestavby). První rovinka byla hodně šlapací s pouze dvěma plitkýma skokama, které se stejně projížděli. Ba co víc, první rovinka byla i lehce do kopce. Avšak po zbytek trati již nebylo nutno moc šlapat, pouze ve výjezdech ze zatáček a do cíle. Druhá rovinka se skládala z vyskakováku, za jehož dopadem byla ještě boule, následně kombinace vyskakováku se seskakovákem a opět vyskakovák s dopadem do dvojskoku. Teda aspoň takhle to zhruba vypadalo v kombinaci, kterou jezdilo nejvíce jezdců včetně mě. Kombinací jak rovinku projet bylo více a podle toho by se lišil i popis, univerzálně to lze označit za směs na sebe navazujících vysokých a nízkých boulí... Jak jsem psal, šlapalo se akorát po výjezdu z první zatáčky, poté se již jenom skákalo, či projíždělo. Následná třetí rovinka dávala zabrat všem, včetně elitních jezdců. Po výjezdu z druhé zatáčky byla boule, za níž následoval seskakovací lavice a poté už nekončící hromada boulý, jestli se nepletu tak sedmi skok, o něco vyšší dvojskok, boule a seskakovací lavice.Sedmi skok byl celkem hluboký a pro udržení rychlosti bylo nutné hodně pumpovat nohama, ze sedmé boule se skákalo do dvojskoku a z něho za následnou bouli a pak seskakovák. Toť teorie, která ovšem v závodě dost brala za své. Tuto kombinaci v tréninku předvedlo dost jezdců, ovšem v závodě jen pár a to né vždy. Při celé dráze docházeli během pumpování na sedmi skoku síly rychle a jelikož každá boule byla malinko jiná, tak i nebylo lehké udržet rytmus... Cíl byl složen z vysoké lavice a tří dvojskoků.
Účast jezdců nebyla zrovna 100%. Některé kategorie byly obsazeny poměrně slušně, jiné už tolik ne. Nejvíce jezdců bylo v kategorii Boys 15/16, kde jeli na semifinále. V Elite men bylo 9 jezdců, Junior men asi 6, Open 30+ cca 14 (bývalý elitní jezdci), v mé kategorii Men 17-24 bylo 9 jezdců. Celkově odhaduji cca 180 jezdců.
Jak jsem si již zde zvyknul, tak celý závod měl několikero zdržení, průtahů a jiných obtížností. První zdržení nastalo již v tréninku, kdy jeden eliťák měl dost těžký pád. Bohužel jsem byl přímým svědkem celé události. Na posledním skoku před první zatáčkou si v plné rychlosti při projíždění po zadním kole líznul předním kolem o hranu dvojskoku, toho rozhodilo a padnul na stranu přímo přede mnou. Celý pád byl dost nekontrolovaný a tak při dopadu hlavou narazil do země pod neštastným úhlem, okamžitě byl v bezvědomí a zbytek pádu se již jeho bezvládné tělo všelijak otáčelo a převalovalo, než finálně zastavilo. Jen tak tak se mi podařilo jeho pádu vyhnout a nepřejet ho, přičemž jsem vycvaknul a vyletěl z první zatáčky. Rychle jsem se vrátil zpět k němu, jeho tělo mezitím už bylo v křeči a škubal sebou. V tomto okamžiku jsem si ověřil, že zdravotní pomoc zde není rychlá, obdobně jako někdy u nás. Zatímco jsem řval o doktora, tak se chvilku nic moc nedělo, pak sem konečně zahlídnul jak zdravotníci vlažným krokem jdou k nám. Měl jsem sto chutí vyběhnout jim naproti a dokopat ty jejich tlustý zadky... Chudák borec tam mezitim ležel a jeho bezvládné tělo sebou škubalo o stošest a z hlavy mu tekla krev. Jak jsem již psal v předchozích článcích, tak zde není běžné mít sanitku na trati. Tudíž se na její příjezd čekalo. Finálně po asi 20-30 minutách přijela. Poté co jsem byl přímým svědkěm téhle hrůzy jsem dost přemýšlel, jestli vůbec závodit, protože představa vážnějšího pádu zde mi dost děsila. Nakonec jsme dokončili trénink a byl čas závodu.
První jeli eliťáci, pak junioři, Open 30+ a poté se začalo od nejmladších kategorií, jak je tu zvykem. Avšak nebyl by to správný australský závod bez problémů s rozpisy (které nikde veřejně nevisí). Jen co začali s mladšíma kategoriema, přišlo se na chyby a vše se muselo znovu komplet předělat, kategorie Open 30+ musela svoje jízdy dokonce opakovat. Cca 30 min dalšího zdržení bylo na světě. Po zbytek závodu se pak jelo v divném pořadí kategorii např. Boys, 12, Boys 15-16, Boys 13-14, Girls 10-11, Girls 13-14, Men 17-24 a tak. Prostě bordel. Po organizační stránce opravdu zlaté české závody!!! Pak bylo ještě pár průtahů, ale to už ani nevim proč.
Mé závodění probíhalo v poklidu, od startu jsem šel vždy na první místo a to si s přehledem pohlídal do cíle. Ne jinak tomu bylo i ve finále, kde jsem do cíle dorazil s asi 20m náskokem. Zajímavé byly souboje v kategorii 15/16, kde byla velká konkurence. Od startu šel nejlépe Jake Lowe (loni 6. na světě v Boys 15), avšak celou trať ho pronásledoval další jezdec (Joseph Vejvoda - čichám české kořeny...). Jak už to tak bývá, dva se perou a třetí se směje, v tomto případě tím třetím byl Kyle Hughes(loni 3. na světě v Boys 14). Jake si v nájezdu do poslední zatáčky hlídal z venku jedoucího jezdce a krásnym manévrem je oba Kyle předjel. Elite men od startu opanoval Leigh Darrell, za ním se po první zatáčce usadil Nick Cameron (bratr Alexe Camerona - loňský vítěz Elite men na Mistrovství Austrálie) a třetí byl v tu dobu Alex Lloyd. Alexe je ale výteční technik a na třetí rovince naplno předvedl své dovednosti a protáhnul se na druhé místo před Nicka.
Tím závody skončili, neboť ceny se dostávají hned v cíli, není tu žádný oficiální ceremoniál, prostě dostaneš svoji obálku s penězi/plaketu a jdeš domů. Peníze se dávají ve většině kategorii myslím snad od Boys 14. Já dostal $50 za první místo v Men 17-24, přičemž startovné bylo $25.
Jinak za pár dnů vyrážíme na Mistrovství Austrálie do Sheppartonu. Podařilo se mi díky mým australským známým získat divokou kartu a tak můžu na těchto závodech startovat (kategorie Men 25-29). Jinak bych musel splnit kvalifikační kritéria, která jsou odjetí alespoň jednoho národního mistrovství (tj. jeden ze států) a pak určitý počet regional závodů.
Na tento závod je přihlášeních celkem 1123 jezdců, což slibuje hodně pěknou podívanou. Ve většině challenge kategorií je okolo 40-70 jezdců. Svým rozsahem je to podobná událost jako Mistrovství Evropy. Tréninky jsou v úterý a ve středu po blocích dle kategorii. Já bych měl mít 35min v úterý a 15 minut ve středu. Moc času to není... Ve čtvrtek se jede závod nejmenších 5,6,7 let a pak dva závody prestižní Champbikx a Probikx. Champbikx je seriál pro jezdce kategorie 14-16 let a Probikx je pak pro junior a elite. V rámci těchto závodů si můžou jednotlivý jezdci poměřit síly s ostatními jezdci, kteří jsou +- stejně starý. Pátek jedou ostatní challenge kategorie, včetně mě. Sobota je věnovaná kategoriim Boys 14,15,16 a Junior/Elite. Na neděli tak spadají všechny cruiser kategorie. Pořadí je tak opačné jak v Evropě, kde se začíná v pátek cruisery. Tady mi to bylo vysvětleno jednoduše, pro většinu lidí není cruiser priorita, nýbrž dvacítky. Tudíž aby se nestalo, že se lidi zraní na cruiserech a pak nemůžou jet svoji hlavní kategorii na dvacítkách, tak se jedou cruisery až na konec. Zní to rozumně, kort i pro jezdce je většinou lehčí přejít z dvacítkz na cruiser, než opačně. Uvidim jak to bude vypadat v realitě...
Fotogalerie:
 |
| South Lake Open race |
